Ne, prosím, nežeň tolik!

3. června 2017 v 22:21 | SnažíSeTakNespěchat |  Deníček
Počkej, prosím! Na chvíli se zastav. A rozhlédni se kolem sebe.

Občas mě to už nebaví. Pořád se za něčím hnát. Začím se vlastně všichni ženeme? Tak začím? Celá tahle doba je uspěchaná. A proč vůbec? Nebo je to jen můj pocit?

Ženu se za... asi za titulem teď momentálně. A víš co, jde mi to zatím dobře. ALE... Poslední dobou mi příjde, že vůbec nemám radost. Z ničeho. Škola mi jde. Ale nějak nevím co dál. Co bych vlastně chtěla. To z ní divně, jen tak být a vlastně nevědět. Něco tu chybí. Dřív to tak nebylo. Možná je to jen únava z toho věčného spěchu. Asi jo. Poje dušička touží po něčem víc. A taky aby nebyla sama. Vlastně není. Vím to. Ale když chceš někam jít a nemůžeš, protože prostě nikdo nemá čas (už je to tu zase, ten spěch) a musí něco dohánět a takhle to máš furt. Je to na palici.

Čas. Je relativní.Nehmatatelný. To skvělé, co zažiješ, když na chvíli vypneš a budeš si užívat, ti nikdo nemůže ukrást. Víc žij. Najdi si vždycky čas na to co tě baví. Prosím. Nespěchej tolik. Ono to neuteče. I když se někdy může zdát, že jo. Neuteče. Věř mi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 4. června 2017 v 10:00 | Reagovat

Je mi smutno z těch lidí co se za něčím jen ženou, a nic si neužijí :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama